Nepřivádět do své mysli a tím i do svého života negativitu, to je moje velké téma. Jsem dramatik a mám bujnou fantazii. Zejména katastrofické a konspirační scénáře mi jdou skvěle Přesto se cíleně učím z každé lekce, kterou právě procházím a neustále se zaměřuji na vytváření krásy a hojnosti v tom, co vidím a prožívám. Občas to jde lehce, občas hůře. Ale s každým dalším odhodlaným pokusem cítím, jak v této dovednosti sílím.
Každý ,,soupeř” nám vždy přináší lekce, díky nímž můžeme růst, ať už se jedná o sebevětší drama. Tyranové a upíři už dávno nejsou hodni mé pozornosti a energie a daří se mi je v životě míjet. Kdykoliv se ale přistihnu, že se zabývám někým jiným – něčím, co není mé, už dobře vím, že tento nedostatek se shoduje s něčím uvnitř mně. Ihned tedy zahajuji pátrání a sjednávám nápravu. Opět – někdy se mi to daří v lehkosti a jindy, jak s oblibou říká má kamarádka Terezka, ryju s hubou v zemi. Přesto je každý další pokud snadnější.
Za všechny ty plodné roky už dobře vím, že každá výzva je jen tak velká, jak velká je má schopnost ji překonat.
Včera, dnes i zítra – všechny své sváry a rozpory zahaluji duhou, svou pozornost zaměřuji na cíl a nohami pevně stojím na cestě. Je to posvátná cesta krásy – moje životní stezka na jejímž konci je, doufám, jednota a celistvost bez potřeby hodnotit, analyzovat a srovnávat. Cokoliv a kohokoliv. Věřím, že na konci je krása. Tak si představuji svůj růst…
A jak to cítíte vy? Co kdybychom dnes obalily některý z našich svárů do barev duhy, alespoň v našich představách. Co kdybychom dnes zanalyzovali některou naši nedávnou lekci a vyrostli díky této zkušenosti. Jaké by to bylo, tvořit dnes krásu a hojnost v našich životech….?
Krásnou neděli!
Anoli